Česká republika má obrovský potenciál pro deep tech inovace. Abychom ho však dokázali naplno využít a překlenuli propast mezi vědou a trhem, potřebujeme komplexní ekosystémový přístup – takový, který bude aktivně rozvíjet a zapojovat ženský talent.
Při pohledu na českou startupovou scénu je patrný jasný posun. Zatímco v uplynulé dekádě dominovaly úspěchy v e-commerce a softwarových (SaaS) řešeních, dnes se pozornost investorů i státu přesouvá k deep techu. Tento trend přímo odráží i Národní RIS3 strategie. Ta označuje transfer technologií z akademické půdy, podporu spin-offů a rozvoj aplikovaného výzkumu za absolutní priority pro budoucí konkurenceschopnost naší země.
„Česká republika se pyšní excelentními technickými univerzitami a silnou inženýrskou tradicí. Narážíme však na strukturální problém: chybí nám hladký přenos složitých vědeckých poznatků do reálných komerčních produktů. A co je ještě palčivější – v tomto procesu ztrácíme obrovské množství ženského talentu. Přechod z role akademické výzkumnice do role zakladatelky deep tech startupu je krokem do neznáma, který vyžaduje specifickou podporu,“ říká Michaela Kašpárek Mixová, manažerka startupového ekosystému v organizaci Make more a koordinátorka projektu EPIC-X.
Budování podhoubí: Sebevědomí předchází R&D
Přelomová řešení v oblasti deep techu se opírají o roky náročného výzkumu a vývoje (R&D). Než ale budoucí zakladatelka přihlásí svůj první patent nebo naprogramuje průmyslový AI algoritmus, musí nejprve získat základní důvěru v práci s technologiemi a hardwarem.
Právě proto v Make more pořádáme po celé zemi festivaly Maker Faire. Tyto akce vnímáme jako klíčový začátek pomyslného trychtýře (top of the funnel) pro náš inovační ekosystém. Poskytují otevřené a přístupné prostředí, kde si mladé ženy mohou technologie samy osahat. Tím úspěšně boříme předsudky, že těžké strojírenství či robotika jsou výhradně mužskou doménou.
„Když se podíváme na demografickou křivku, vidíme, jak kriticky důležité je zaměřit se na dívky a mladé ženy, protože je ztrácíme někde mezi základní školou a maturitou. Výzkum z FabLabu Brno ukazuje, že zájem dívek o technologie klesá z 37 % na základní škole na pouhých 28 % na konci střední školy. To je přesně ta skupina, kterou se snažíme oslovit prostřednictvím metodik a formátů, jež vyvíjíme na festivalech Maker Faire v České republice,“ vysvětluje Mixová.
Přemostění propasti: Od prototypu k byznysu se sérií Built to Scale
Objevit a podpořit technický talent je však jen prvním krokem. Národní RIS3 strategie správně upozorňuje na takzvané „údolí smrti“ – kritickou fázi komercializace aplikovaného výzkumu.
Abychom pomohli tyto překážky překonat, spustili jsme sérii komunitních setkání Built to Scale: From Prototype to Business. Naším cílem nebylo budovat další formální instituci, ale vytvořit živý prostor, který u jednoho stolu propojí zakladatele hardwarových startupů, VC fondy a zástupce z korporátní sféry. Během našich neformálních diskusí (fireside chats) sdílíme reálné příběhy z praxe – od testování nápadů přes hledání partnerů až po proměnu slibného prototypu v udržitelný byznys.
Dopad této podpůrné komunity nejlépe dokládají rozmanité deep tech startupy vedené ženami, které u nás potkáváte – jejich záběr sahá od automatizace v těžkém průmyslu až po medicínské technologie (medtech) zachraňující lidské životy.
Od univerzitního výzkumu k reálnému dopadu
Startup RoboTwin, jehož spoluzakladatelkou a technickou ředitelkou (CTO) je Megi Mejdrechová, kombinuje robotiku a sledování pohybu. Umožňuje tak továrním dělníkům „učit“ průmyslové roboty novým úkonům, a to bez nutnosti psát složitý kód. Celý projekt přitom vznikl jako akademický výzkum na ČVUT. Cesta z laboratoře do čela firmy, která dnes disponuje pre-seed investicí ve výši 1,25 milionu eur, však nebyla úplně přímočará.
„Během studia mě vlastně nikdy nenapadlo, že bych si založila vlastní projekt,“ vzpomíná Megi. „Představovala jsem si, že můj fungující prototyp prostě převezme někdo jiný a uvede ho na trh. Nakonec mi ale došlo, že pokud se o to nepokusím já sama, neudělá to nikdo. Měli jsme produkt, ale neměli jsme hned ten správný podnikatelský drajv. Je extrémně důležité obklopit se lidmi, kteří mají byznysovou intuici.“
Podobnou zkušenost sdílela na dalším setkání Built to Scale také Monika Štěpánová, CEO startupu Lightly Technologies. Její projekt, který rovněž vzešel z univerzitního výzkumu, vyvíjí přenosný hardware poháněný umělou inteligencí k detekci padělaných léků a drog přímo v terénu. Stejně jako u Megi, i Moničin příběh jasně ukazuje, že ať už měníte zavedené pořádky v továrních halách, nebo bojujete proti nelegálním látkám, uvedení vědeckého nápadu na trh vyžaduje překonání obrovských překážek v oblasti vývoje (R&D) a samotné výroby hardwaru.
Investice do celého ekosystému
Tyto příběhy jasně dokazují, čeho lze dosáhnout, když dostane ženský technologický talent správné zázemí a podporu. Cílů vytyčených v Národní RIS3 strategii však nedosáhneme pouze samotnými akademickými granty. Jako tvůrci ekosystému a partneři projektu EPIC-X musíme systematicky budovat celou tuto cestu.
Musíme probouzet prvotní zvědavost na akcích, jako je Maker Faire, a současně propojovat zakladatelky s investory prostřednictvím platforem typu Built to Scale. Budováním tohoto komplexního systému podpory dokážeme výrazně snížit bariéry vstupu na trh a dodat dalším talentovaným českým výzkumnicím odvahu k úspěšnému přechodu z akademické sféry do vedení deep tech firem.
29.6.2027
Michaela Kasparek Mixova, Barbora Pesek / Make more